SLOVNÍČEK POJMŮ

Přečtěte si naše vysvětlivky, aby váš výběr nástroje byl ještě profesionálnější!

Stopka

STOPKA VRTÁKU je ta část za kterou se vrták upíná do vrtačky nebo jiného vrtacího stroje. Stopka může být válcová nebo kuželová. Na válcové stopce mohou být plošky pro lepší upnutí například ploška typu weldon. Vyskytuje se i stopka šestihranná, která ve vrtačkovém sklíčidle neproklouzne.

Vrtáky a jiné nástroje bývají někdy opatřeny i stopkou se šestihranem rozměru 6,35 mm pro upínání do magnetických či mechanických bitových držáků, které mají výhodu v tom, že výměna vrtáku je velmi rychlá - pouhým vytažením a znovu vložením do držáku.

Stoupání šroubovice

STOUPÁNÍ ŠROUBOVICE VRTÁKU udává, kolik závitů šroubovice se vejde na určitou délku. Stoupání šroubovice vrtáku je nepřímo úměrné úhlu šroubovice, tedy čím menší úhel šroubovice má vrták, tím větší má šroubovice stoupání.

Osa

OSA VRTÁKU je přímka, kolem které se vrták otáčí. Podobně jako se Země otáčí kolem své osy, i rotační nástroje jako vrtáky, závitníky, stopkové frézy se otáčejí při obrábění kolem své osy.

Odlehčení

ODLEHČENÍ VRTÁKU je plocha na hřbetě, která má menší průměr, než je jmenovitý průměr vrtáku. V tomto místě zachovává rozměr odpovídající průměru vrtáku fazetka. Odlehčení je na vrtáku proto, aby se v otvoru nevzpříčil.

Vyražeč

VYRAŽEČ je zploštělý konec stopky u vrtáku s kuželovou stopkou. Slouží k vyražení vrtáku z kuželové dutiny sklíčidla vrtačky. Vyrážecí klín se o vyražeč opře a vytlačí vrták ze sklíčidla. Někdy je chybně pro vyražeč používán název unašeč, zde je nutno uvést, že vyražeč není určen pro přenos kroutícího momentu vrtačky na vrták, ale pouze pro jeho vyrážení ze sklíčidla.

Vedlejší ostří

VEDLEJŠÍ OSTŘÍ VRTÁKU je ostří na vedlejším hřbetu vrtáku tedy mezi fazetkou a drážkou.

Vnější špička

VNĚJŠÍ ŠPIČKA VRTÁKU je na kraji hlavního břitu v místě kde přechází do vedlejšího ostří.

Unašeč

UNAŠEČ VRTÁKU je ploška na stopce, která slouží k lepšímu přenosu kroutícího momentu ze sklíčidla stroje na vrták. Tvar unašeče je definovám například v normě DIN 1809.

Tělo vrtáku

TĚLO je pracovní část vrtáku, tedy ta část na které je šroubovice.

Tloušťka jádra

TLOUŠŤKA JÁDRA VRTÁKU udává jaký je rozměr centrální části vrtáku kolem rotační osy a tedy jakou tloušťku má materiál, který zbývá mezi drážkami a který drží vrták pohromadě. Čím je jádro silnější tím je vrták odolnější proti osové deformaci a tedy vydrží větší síly při posuvu vrtáku do řezu. Ale silnější jádro zase klade větší odpor při pronikání špičky vrtáku do materiálu. Proto se u vrtáků se silnějším jádrem používá zkrácení příčného ostří (křížový podbrus).

Tváření

Tváření za tepla je postup výroby nástrojů, při kterém se polotovar zahřeje na vysokou teplotu a tvářecími segmenty se do něj vytlačí drážky a u závitníků i břity. Poté je nástroj zakalen a nabrousí se špička a jiné řezné části. Tím, že je nástroj po tváření ještě tepelně zpracováván, dochází k malým změnám tvaru. Proto jsou tvářené nástroje méně přesné.Tvářené nástroje ale mají výhodu, že jsou pružnější a méně náchylné ke zlomení - například při ručním vrtání. Vlákna materiálu totiž nejsou vytvořením drážek a břitů přerušena ale jsou naopak zahuštěna u okrajů drážek a proto je nástroj pružnější a houževnatější.

Krček

KRČEK VRTÁKU je zmenšení průměru mezi pracovní částí a stopkou. Používá se u vrtáků s kuželovou stopkou a velkých průměrů některých vrtáků s válcovou stopkou. Nemá praktický význam, je vytvořen z technologických důvodů při výrobě.

Celková délka

CELKOVÁ DÉLKA je vzdálenost mezi špičkou vrtáku a koncem stopky.

Délka drážky (Pracovní délka)

DÉLKA DRÁŽKY neboli PRACOVNÍ DÉLKA udává v jaké délce je na vrtáku vytvořena drážka pro odvod třísek a tedy do jaké hloubky můžete vrtat. Vrtat můžete v krajním případě i do větší hloubky, ale pak už třísky nebudou mít kam odcházet, drážka se ucpe a hrozí zablokování vrtáku ve vyvrtaném otvoru.

Drážka

DRÁŽKA VRTÁKU je žlábek, který začíná u špičky vrtáku a spirálovitě se vine až ke stopce. U speciálních vrtáků je drážka rovná. Drážka slouží k tomu aby mohly z místa řezu odcházet třísky. Vrták se 2 břity má také 2 drážky.

Délka příčného ostří

DÉLKA PŘÍČNÉHO OSTŘÍ VRTÁKU je vzdálenost mezi okraji příčného ostří. Čím větší je tato délka tím větší odpor musí vrták překonávat a tím víc má snahu "tančit" a uhýbat ze směru vrtání., proto se u vrtáků provádí zkrácení příčného ostří pomocí křížového podbrusu (například u našich kódů 03, 07, E6)..

Délka hlavního ostří

DÉLKA HLAVNÍHO OSTŘÍ VRTÁKU je vzdálenost mezi začátkem hlavního ostří (zpravidla u příčného ostří) a vnější špičkou (u fazetky).

Plocha vedlejšího hřbetu

PLOCHA VEDLEJŠÍHO HŘBETU VRTÁKU je ta část vrtáku, kterou vidíme při pohledu z boku mezi drážkami. Je tvořena fazetkou a odlehčenou částí hřbetu.

Pata

PATA VRTÁKU je hrana mezi hřbetem vrtáku a drážkou.

Příčné ostří

PŘÍČNÉ OSTŘÍ se nachází na špičce vrtáku a způsobuje, že vrták má snahu "tančit" při prvním kontaktu s vrtaným materiálem, proto se v místě vrtání důlčíkem udělá důlek a nebo se navrtávákem (například náš kód 18 nebo 18N) předvrtá vodící otvor. Aby se problémy s "tančením" vrtáku odstranily zkracuje se na některých vybrušovaných vrtácích (například naše kódy E6 nebo 07) toto příčné ostří křížovým podbrusem.

Průměr vrtáku

Průměr odlehčení

PRŮMĚR ODLEHČENÍ VRTÁKU je vzdálenost mezi protilehlými plochami odlehčení hřbetu.

Šířka plochy vedlejšího hřbetu

ŠÍŘKA PLOCHY VEDLEJŠÍHO HŘBETU vrtáku je součtem šířky fazetky a šířky odlehčení hřbetu.

Šířka fazetky

ŠÍŘKA FAZETKY nám udává jak široká je fazetka na hřbetě vrtáku.

Jádro

JÁDRO VRTÁKU je to co drží vrták pohromadě. Drážky pro odvod třísek vrták zeslabí a to co mezi nimi "zbude" je jádro. Jinak řečeno jádro je vlastně zesílená osa vrtáku. Jádro může být stejné po celé délce drážky nebo může být u špičky tenčí a směrem ke stopce silnější.

Fazetka

FAZETKA je úzký proužek na hřbetě vrtáku, který zachovává průměr vrtáku a vede jej v otvoru. Zbývající plocha hřbetu je odlehčená aby měl menší odpor při vrtání.

Hloubka odlehčení

HLOUBKA ODLEHČENÍ VRTÁKU udává, jaký je rozdíl mezi průměrem odlehčení a průměrem vrtáku.

Hřbet

HŘBET VRTÁKU je ploška na špičce. Tam, kde hřbet přechází v drážku, je hlavní břit vrtáku.

Hlavní ostří

HLAVNÍ OSTŘÍ VRTÁKU je to ostří, které řeže třísku z materiálu. Je na břitu na špičce vrtáku.

HSS

HSS ocel je rychlořezná ocel (High Speed Steel). Z této oceli se vyrábějí vrtáky, závitníky a jiné nástroje. Ocel je legovaná molybdenem, wolframem, chromem, vanadem. Tyto prvky způsobují, že ocel, i když je při vrtání extrémně tepelně namáhána, přesto drží tvar ostří. Vrták vyrobený z opravdové HSS oceli se správným obsahem legovacích prvků a správně zakalený, se nemůže nikdy ohnout, může se jedině zlomit.

HSSE

HSSE je velmi výkonná rychlořezná ocel s obsahem 5% kobaltu. Má velmi vysokou odolnost proti přehřátí při obrábění. Proto se používá na závitníky, vrtáky a jiné nástroje pro obrábění nerezových ocelí a jiných těžce obrobitelných materiálů.

HSSE PM

HSSE PM je vysoce výkonná ocel vyrobená pomocí práškové metalurgie. Má homogenní strukturu, která se projevuje vyšší rozměrovou stálostí a trvanlivostí ostří nástroje. Vhodná pro obrábění vysoce pevných a těžce obrobitelných materiálů, jako např. titanu a jeho slitin.

Čelo

ČELO VRTÁKU je místo u špičky vrtáku, kde začíná drážka neboli šroubovice.

Břit

BŘIT je ta část vrtáku, která svým ostřím řeže třísku z obráběného materiálu. Vrták má obvykle 2 břity. Řezný nástroj nevytvoří otvor přesně kruhového tvaru, vyvrtá spíše mnohoúhelník, který má o jeden úhel více, než má nástroj břitů. Tedy běžný vrták se 2 břity vyvrtá trojúhelníkový otvor. Vrták se třemi břity vyvrtá čtyřúhelníkový neboli čtvercový otvor. Pokud potřebujeme přesně kruhový otvor musíme jej ještě vystružit pomocí výstružníku.

Broušení

Broušení – neboli vybrušování je operace, která se používá při výrobě přesných vrtáků, závitníků fréz a jiných nástrojů. Postup je takový, že se do již zakaleného polotovaru vybrousí drážka, břity a ostatní části nástroje. Takže po vybroušení už není nástroj tepelně zpracováván a je tedy přesný.

Broušení na 4 plošky

Broušení špičky vrtáku na 4 plošky nebo také s fazetkou na čele vrtáku. Tento způsob broušení dává špičce vrtáku větší odolnost proti vyštipování.

Zpětná kuželovitost

ZPĚTNÁ KUŽELOVITOST udává, že vrták má u stopky menší průměr než u špičky. Důvodem je aby se vrták ve vyvrtaném otvoru nezablokoval.

Úhel šroubovice

ÚHEL ŠROUBOVICE VRTÁKU udává jak strmá je šroubovice (neboli drážka). Tedy jaký úhel svírá šroubovice vůči ose. Strmější šroubovici (a tedy menší úhel cca 12 stupňů) mají vrtáky do tvrdých materiálů (náš kód 20 nebo vrtáky na HARDOX čož je kód 10). Méně strmou (takzvanou rychlou šroubovici cca 40 stupňů) mají vrtáky na materiály, které tvoří dlouhou táhlou třísku například hliník, měď, zinek.

Úhel příčného ostří

ÚHEL PŘÍČNÉHO OSTŘÍ VRTÁKU udává o jaký úhel je vytočeno příčné ostří vůči ose vedené rovnoběžně s hlavími břity vrtáku.

Úhel špičky

ÚHEL ŠPIČKY VRTÁKU udává jaký úhel svírají hlavní břity. Jinak řečeno úhel špičky udává "jak je vrták špičatý". Pro běžné oceli se používá úhel špičky 118 stupňů, do pevnějších a tvrdších ocelí se používá úhel špičky vrtáku 130 nebo 135 stupňů. Velmi široké možnosti poskytuje vrták EX FLAT, který má úhel špičky 180° a umožňuje vytvořit opravdu ploché dno díry, což je výhodné pro vrtání pilotních otvorů pro dělové vrtáky, také pro otvory pro řezání závitů do slepých otvorů v tenkostěnných materiálech (získá se tím větší délka závitu). Plochá špička vrtáku 180° také řeší těžký problém, kdy je třeba provrtat nesprávně umístěnou díru, Běžným vrtákem je to nemožné, protože ho špička stahuje do staré díry, EX FLAT vrták vrtá klidně napůl v materiálu a napůl ve vzduchu a díru dokončí na správném místě.

Úhel hřbetu

NO

NO – nástrojová ocel obsahuje menší množství legovacích prvků než HSS ocel. Vyrábí se z ní sadové závitníky pro ruční řezání závitů, ale i vrtáky na dřevo a jiné nástroje u kterých je menší pravděpodobnost přehřátí.

Stopka

Osa

Vyražeč

Unašeč

UNAŠEČ VRTÁKU je ploška na stopce, která slouží k lepšímu přenosu kroutícího momentu ze sklíčidla stroje na vrták. Tvar unašeče je definovám například v normě DIN 1809.

Tělo vrtáku

TĚLO je pracovní část vrtáku, tedy ta část na které je šroubovice.

Krček

Celková délka

CELKOVÁ DÉLKA je vzdálenost mezi špičkou vrtáku a koncem stopky.

Délka drážky (Pracovní délka)

Drážka

Plocha vedlejšího hřbetu

PLOCHA VEDLEJŠÍHO HŘBETU VRTÁKU je ta část vrtáku, kterou vidíme při pohledu z boku mezi drážkami. Je tvořena fazetkou a odlehčenou částí hřbetu.

Šířka plochy vedlejšího hřbetu

ŠÍŘKA PLOCHY VEDLEJŠÍHO HŘBETU vrtáku je součtem šířky fazetky a šířky odlehčení hřbetu.

Jádro

Tloušťka jádra

Fazetka

FAZETKA je úzký proužek na hřbetě vrtáku, který zachovává průměr vrtáku a vede jej v otvoru. Zbývající plocha hřbetu je odlehčená aby měl menší odpor při vrtání.

Šířka fazetky

ŠÍŘKA FAZETKY nám udává jak široká je fazetka na hřbetě vrtáku.

šířka fazetky vrtáku

Vedlejší ostří

VEDLEJŠÍ OSTŘÍ VRTÁKU je ostří na vedlejším hřbetu vrtáku tedy mezi fazetkou a drážkou.

Odlehčení

Hloubka odlehčení

HLOUBKA ODLEHČENÍ VRTÁKU udává, jaký je rozdíl mezi průměrem odlehčení a průměrem vrtáku.

Pata

PATA VRTÁKU je hrana mezi hřbetem vrtáku a drážkou.

pata vrtáku

Hřbet

HŘBET VRTÁKU je ploška na špičce. Tam, kde hřbet přechází v drážku, je hlavní břit vrtáku.

Čelo

ČELO VRTÁKU je místo u špičky vrtáku, kde začíná drážka neboli šroubovice.

Hlavní ostří

HLAVNÍ OSTŘÍ VRTÁKU je to ostří, které řeže třísku z materiálu. Je na břitu na špičce vrtáku.

Břit

Vnější špička

VNĚJŠÍ ŠPIČKA VRTÁKU je na kraji hlavního břitu v místě kde přechází do vedlejšího ostří.

Příčné ostří

Délka příčného ostří

Délka hlavního ostří

DÉLKA HLAVNÍHO OSTŘÍ VRTÁKU je vzdálenost mezi začátkem hlavního ostří (zpravidla u příčného ostří) a vnější špičkou (u fazetky).

Průměr vrtáku

Průměr odlehčení

PRŮMĚR ODLEHČENÍ VRTÁKU je vzdálenost mezi protilehlými plochami odlehčení hřbetu.

Zpětná kuželovitost

ZPĚTNÁ KUŽELOVITOST udává, že vrták má u stopky menší průměr než u špičky. Důvodem je aby se vrták ve vyvrtaném otvoru nezablokoval.

Stoupání šroubovice

Úhel šroubovice

Úhel příčného ostří

ÚHEL PŘÍČNÉHO OSTŘÍ VRTÁKU udává o jaký úhel je vytočeno příčné ostří vůči ose vedené rovnoběžně s hlavími břity vrtáku.

Úhel špičky

ÚHEL ŠPIČKY VRTÁKU udává jaký úhel svírají hlavní břity. Jinak řečeno úhel špičky udává "jak je vrták špičatý". Pro běžné oceli se používá úhel špičky 118 stupňů, do pevnějších a tvrdších ocelí se používá úhel špičky vrtáku 130 nebo 135 stupňů.
Velmi široké možnosti poskytuje vrták EX FLAT, který má úhel špičky 180° a umožňuje vytvořit opravdu ploché dno díry, což je výhodné pro vrtání pilotních otvorů pro dělové vrtáky, také pro otvory pro řezání závitů do slepých otvorů v tenkostěnných materiálech (získá se tím větší délka závitu). Plochá špička vrtáku 180° také řeší těžký problém, kdy je třeba provrtat nesprávně umístěnou díru, Běžným vrtákem je to nemožné, protože ho špička stahuje do staré díry, EX FLAT vrták vrtá klidně napůl v materiálu a napůl ve vzduchu a díru dokončí na správném místě.

Úhel hřbetu

HSS

HSSE

NO

Tváření

Tváření za tepla je postup výroby nástrojů, při kterém se polotovar zahřeje na vysokou teplotu a tvářecími segmenty se do něj vytlačí drážky a u závitníků i břity. Poté je nástroj zakalen a nabrousí se špička a jiné řezné části. Tím, že je nástroj po tváření ještě tepelně zpracováván, dochází k malým změnám tvaru. Proto jsou tvářené nástroje méně přesné.

Tvářené nástroje ale mají výhodu, že jsou pružnější a méně náchylné ke zlomení - například při ručním vrtání. Vlákna materiálu totiž nejsou vytvořením drážek a břitů přerušena ale jsou naopak zahuštěna u okrajů drážek a proto je nástroj pružnější a houževnatější.

Broušení

HSSE PM

Broušení na 4 plošky

Broušení špičky vrtáku na 4 plošky nebo také s fazetkou na čele vrtáku. Tento způsob broušení dává špičce vrtáku větší odolnost proti vyštipování.